Menu
- Domů
- Vaše příběhy:
- Tomáš Vojtěchovský
- Eva Blahoušková
- Daniel Zoubek
- Andzia Sliwa
- Martin Vlach
- Iveta Mrkáčková
- Jan Kotala
- Jiří Bulan
- Vladimír Diatka
- Přidejte se
- Diskuze
- Kontakt
- Totální plavání
Plavani, totalni plavani, plávanie, kraul, sport, kurzy plavání. Naucime vas plavani milovat - vybornym plavecky stylem. Kurzy plavání pro dospělé.
První triatlon - Andzia Sliwa
narozena: 24.7.1979
první triatlon: 2009, Pastvinsky triatlon, sprint triatlon
Svůj první triatlonový závod jsem absolvovala krátce před 30-tými narozeninami. S přípravou jsem začala v dubnu, přičemž jízdu na kole jsem začlenila do tréninku až koncem května. Závod se odehrál 5.7 kolem Pastvinské přehrady v Orlických horách. No a jak to proběhlo?
Dorazila jsem na místo pozdě večer v pátek. Doprava byla docela komplikovaná – na kole do Prahy, do práce, odpoledne metrem, vlakem, pak zas na kole ... večer jsem měla opravdu dost, tak akorát se osprchovat a říznout sebou do postele.
V sobotu jsem odpočívala, krom krátké projížďky na kole v kopcích, nemyslela jsem, co mě čeká další den, užívala jsem si jízdy a pěkného počasí.
V nedělí jsem dojela na místo závodu půjčeným autem - také jsem měla co dělat, abych narvala kolo do Renaulta Kangoo. Před startem jsem byla velmi nervózní, hlavně z toho jak zvládnu převlékaní v depu, co udělám s věcmi, na co narazím mezi jednotlivými části. První depo v podstatě neexistovalo, kola jsme nechávali na cestě od jezera k silnicí, na které pokračoval závod. A hned otázka - kam dát věci, kam dát kolo, co potom s báglem, ve kterém mám doklady, jak to udělat, aby mi někdo nerozšlapal brýle…
Můj první dojem na prezentaci a na startu byl: „ Ty vole … tolík lidi, to ne ...“. Bylo nás tam kolem 80. Krátká rozcvička, rozplavání a už stojím po kolena ve vodě, a opravdu se klepu strachy, jak to všechno zmáknu. Ve vodě jsem se hned na začátku špatně zařadila – holt nezkušenost. Prvních 50 metrů jsem plavala ve velkém davu, jeden z „prsařů“ mě hned na startu kopnul do hlavy. Pak těch ran bylo víc a než jsem nakonec chytila rytmus a klid, půlka tratě byla za mnou. Střídala jsem kraul a prsa, protože jsem měla problém s orientací, a furt mi to plavalo doleva. Vyběhla jsem z vody, natáhla jsem na sebe gatě a triko, boty a hned jsem skočila na kolo. Zde byla neocenitelná pomoc mojí kamarádky Lucky, která mi řekla co a jak mám dělat. Nemusela jsem na nic myslet. Upřímně řečeno od chvíle kdy jsme odstartovali plavání až k cíli jsem neměla jinou myšlenku než: "Dopředu!".
Cyklistická část pro mě byla nejnáročnější. Neměla jsem to ještě dostatečně natrénované. Jeli jsme dva okruhy kolem Pastvinské přehrady (17 km) v docela kopcovitém terénu. Předjelo mě asi 5 lidi, ale to pro mě nebylo až tak důležité. Věděla jsem, že je v mých silách dotáhnout závod do cíle, že ze sebe vydám všechno, a že kašlu na výsledek. Na druhém okruhu mi spadl řetěz, takže jsem ztratila kolem 0,5 minuty.
No a potom seskok z kola v depu, a vyrazila jsem na poslední trať, 4.5km běhu. Většina závodníku už se vracela do cíle. Vedle mě dlouhou dobu běžel bratranec Lucky, což pro mě bylo velkým povzbuzením. Běžecká část mi připadla nejklidnější a nejjistější, udržela jsem dobré tempo, dokonce jsem měla energii trochu přidat.
V cíli na mě čekali a gratulovali kámoši, kteří mi fandili. Jejich přítomnost pro mě byla stejně důležitá jak sila svalů. Byla jsem pořádně utahaná, ani jsem nešla na závěrečné vyhlášení výsledků do blízké hospody. Jaké mám místo pro mě nebylo až tak důležité. Konečné výsledky z nternetu: celkově 1:21:31, což považuju za velmi dobrý čas, na to že to byly první závody. Závodění není jen o samotném fyzické přípravě a zdatnosti, ale hodně o zkušenostech „jak to chodí“. Jedno vím jistě: nebyl to můj poslední triatlon!